Sehnsucht


Lass mich deine Träne reiten
übers Kinn nach Afrika,
wieder in den Schoß der Löwin,
wo ich einst zuhause war.
Zwischen deine langen Beinen
such den Schnee vom letzten Jahr,
doch es ist kein Schnee mehr da.

Lass mich deine Träne reiten
über Wolken ohne Glück.
der große Vogel schiebt den Kopf
sanft in sein Versteck zurück.
Zwischen deine langen Beinen
such den Sand vom letzten Jahr,
doch es ist kein Sand mehr da.

Sehnsucht versteckt
sich wie ein Insekt,
im Schlafe merkst du nicht
dass es dich sticht.
Glücklich werd ich nirgendwo,
der Finger rutscht nach Mexiko,
doch er versinkt im Ozean.
Sehnsucht ist so grausam.

Sehnsucht.


© Rammstein



Touha


Nech mě jet tvou slzou
přes bradu do Afriky,
znovu do klínu lvice,
kde jsem už jednou byl doma.
Mezi tvýma dlouhýma nohama
hledám sníh z minulého roku,
tam ale už žádný sníh není.

Nech mě jet tvou slzou
přes mraky bez štěstí,
velký pták strká svou hlavu
něžně zpět do svého úkrytu.
Mezi tvýma dlouhýma nohama
hledám písek z minulého roku,
tam ale už žádný písek není.

Touha se schovává
jako hmyz,
ve spánku nevnímáš
že tě bodne.
Šťastný nebudu nikde,
prst sklouzává do Mexika,
ale potápí se do oceánu.
Touha je tak krutá.

Touha.


© Der Meister



Engel


Wer zu Lebzeit gut auf Erden,
wird nach dem Tod ein Engel werden.
Den Blick gen Himmel fragst du dann,
warum man sie nicht sehen kann.

Erst wenn die Wolken schlafengehn,
kann man uns am Himmel sehn,
wir haben Angst und sind allein.

Gott weiß ich will kein Engel sein.

Sie leben hinterm Sonnenschein,
getrennt von uns unendlich weit.
Sie müssen sich an Sterne krallen (ganz fest),
damit sie nicht vom Himmel fallen.

Erst wenn die Wolken schlafengehn,
kann man uns am Himmel sehn,
wir haben Angst und sind allein.

Gott weiß ich will kein Engel sein.

Erst wenn die Wolken schlafengehn,
kann man uns am Himmel sehn,
wir haben Angst und sind allein.

Gott weiß ich will kein Engel sein.


© Rammstein



Anděl


Kdo je za života na Zemi dobrým,
stane se po smrti andělem.
Při pohledu k nebi se ptáš,
proč je nemůžeme vidět.

Teprve až jsou mraky spát,
můžete nás vidět na obloze,
máme strach a jsme sami.

Bůh ví, že nechci být andělem.

Žijí za svitem slunce,
odděleni od nás, nekonečně daleko.
Musí se držet hvězd (dost pevně),
aby nespadli z nebe.

Teprve až jsou mraky spát,
můžete nás vidět na obloze,
máme strach a jsme sami.

Bůh ví, že nechci být andělem.

Teprve až jsou mraky spát,
můžete nás vidět na obloze,
máme strach a jsme sami.

Bůh ví, že nechci být andělem.


© Der Meister



Tier


Was macht ein Mann?
Was macht ein Mann,
der zwischen Mensch und Tier
nicht unterscheiden kann.
Was?

Er wird zu seiner Tochter gehen,
sie ist schön und jung an Jahren,
und dann wird er wie ein Hund,
mit eigen Fleisch und Blut sich paaren.

Was tust du?
Was fühlst du?
Was bist du?
Doch nur ein Tier.

Was macht die Frau?
Was macht die Frau,
die zwischen Tier und Mann
nicht unterscheiden kann.

Sie taucht die Feder in sein Blut,
schreibt sich selber einen Brief,
entseelte Zeilen an die Kindheit,
als der Vater bei ihr schlief.

Was tust du?
Was fühlst du?
Was bist du?
Doch nur ein Tier.


© Rammstein



Zvíře


Co dělá muž?
Co dělá muž,
který nedokáže rozlišit
mezi člověkem a zvířetem.
Co?

Půjde ke své dceři,
je krásná a mladá,
a pak, jako pes,
bude se pářit s vlastním masem a krví.

Co činíš?
Co cítíš?
Co jsi?
Přeci jen nějaké zvíře.

Co dělá žena?
Co dělá žena,
která nedokáže rozlišit
mezi člověkem a zvířetem.

Ponoří pero do jeho krve,
napíše si sama sobě dopis,
bezduché řádky o dětství,
když u ní otec spal.

Co činíš?
Co cítíš?
Co jsi?
Přeci jen nějaké zvíře.


© Der Meister



Bestrafe mich


Bestrafe mich,
bestrafe mich.
Stroh wird Gold
und Gold wird Stein.
Deine Größe macht mich klein,
du darfst mein Bestrafer sein.

Der Herrgott nimmt,
der Herrgott gibt.

Bestrafe mich,
bestrafe mich.
Du meinst ja
und ich denk nein.
Schließ mich ein in dein Gebet,
bevor der Wind noch kälter weht.

Deine Größe macht mich klein,
du darfst mein Bestrafer sein.
Du darfst mein Bestrafer sein.

Deine Größe macht mich klein,
du darfst mein Bestrafer sein.
Deine Größe macht ihn klein,
du wirst meine Strafe sein.
Der Herrgott nimmt,
der Herrgott gibt,
doch gibt er nur dem
den er auch liebt.
Bestrafe mich.


© Rammstein



Potrestej mě


Potrestej mě,
potrestej mě.
Sláma se stane zlatem
a zlato se stane kamenem.
Tvá velikost mě činí malým,
smíš být tím, kdo mě potrestá.

Pán bůh bere,
pán bůh dává.

Potrestej mě,
potrestej mě.
Ty míníš ano
a já myslím ne.
Zavři mě ve svých modlitbách,
dřív než vítr bude vát ještě chladnější.

Tvá velikost mě činí malým,
smíš být tím, kdo mě potrestá.
Smíš být tím, kdo mě potrestá.

Tvá velikost mě činí malým,
smíš být tím, kdo mě potrestá.
Tvá velikost ho činí malým,
ty budeš mým trestem.
Pán bůh bere,
Pán bůh dává,
ale dává jen těm,
které má také rád.
Potrestej mě.


© Der Meister



Du hast


Du,
du hast*,
du hast mich,
du hast mich gefragt,
du hast mich gefragt, und ich hab nichts gesagt.

Willst du bis der Tod euch scheidet,
treu ihr sein für alle Tage?

Nein!

Willst du bis zum Tod, der Scheide**,
sie lieben auch in schlechten Tagen?

Nein!


© Rammstein



Ptala ses mě


Ty,
ty ses,
ty ses mě,
ty ses mě ptala,
ty ses mě ptala, a já nic neříkal.

Chceš ji být, dokud vás smrt nerozdělí,
věrným po všechny dny?

Ne!

Chceš ji do smrti, která vás rozdělí,
milovat i ve špatných dnech?

Ne!


© Der Meister



* Když Till zpívá "Du hast", může to znít jako by zpíval "Du hast" anebo "Du hasst" (Ty nenávidíš). To je to, co dává písni její dvojsmyslnost, přestože v oficiálních textech je uvedeno "Du hast". V žádném případě to neznamená "Ty máš", sloveso haben je zde jako pomocné sloveso, které se v němčině při tvoření minulého času v perfektu používá.

** Tady je další dvojsmyslnost. Bude - li to čteno jako "bis zum Tod der Scheide" pak to bude znamenat "Do smrti vagíny" a ne "Do smrti která rozdělí." (Tod, der scheide). Celá píseň je vlastně německý svatební slib (Wollen Sie einander lieben und achten und die Treue halten bis dass der Tod euch scheidet? - Chcete se vzájemně milovat, respektovat se a být si věrni dokud vás smrt nerozdělí?). Namísto odpovědi "Ano" řekne Till "Ne".


Bück dich


Bück dich befehl ich dir,
wende dein Antlitz ab von mir.
Dein Gesicht ist mir egal,
bück dich.

Ein Zweibeiner auf allen Vieren,
ich führe ihn spazieren,
im Passgang den Flur entlang,
ich bin enttäuscht.

Jetzt kommt er rückwärts mir entgegen,
Honig bleibt am Strumpfband kleben,
ich bin enttäuscht total enttäuscht.

Bück dich,
das Gesicht interessiert mich nicht.

Der Zweibeiner hat sich gebückt,
in ein gutes Licht gerückt,
zeig ich ihm was man machen kann
und ich fang zu weinen an.

Der Zweifuß stammelt ein Gebet,
aus Angst weil es mir schlechter geht.
Versucht sich tiefer noch zu bücken,
Tränen laufen hoch den Rücken.

Bück dich.

Bück dich befehl ich dir,
wende dein Antlitz ab von mir.
Dein Gesicht ist mir egal
bück dich nocheinmal.

Bück dich.


© Rammstein



Sehni se


Sehni se, přikazuji ti,
odvrať ode mne svou tvář.
Tvůj obličej mě nezajímá,
sehni se.

Dvounohý na všech čtyřech,
vedu ho na procházku,
kráčíme podél chodby,
jsem zklamaný.

Teď se vrací pozpátku ke mě,
med zůstává přilepený na podvazku,
jsem zklamaný, totálně zklamaný.

Sehni se,
obličej mě nezajímá.

Dvounohý se sehnul,
postavil se na dobré světlo,
ukážu mu, co může člověk dělat
a pak začnu plakat.

Dvounohý koktá modlitbu,
ze strachu, protože se mi nedaří.
Zkouší se více sehnout,
slzy stékají po zádech.

Sehni se.

Sehni se, přikazuji ti,
odvrať svou tvář ode mne.
Tvůj obličej mě nezajímá,
sehni se znovu.

Sehni se.


© Der Meister



Spiel mit mir


Wir teilen Zimmer und das Bett.
Brüderlein komm und sei so nett,
Brüderlein komm fass mich an,
rutsch ganz dicht an mich heran.

Vor dem Bett ein schwarzes Loch
und hinein fällt jedes Schaf.
Bin schon zu alt und zähl sie doch,
denn ich find keinen Schlaf.

Unterm Nabel im Geäst,
wartet schon ein weißer Traum.
Brüderlein komm halt dich fest
und schüttel mir das Laub vom Baum.

Spiel ein Spiel mit mir,
gib mir deine Hand und
spiel mit mir ein Spiel.
Spiel mit mir ein Spiel,
spiel mit mir,
weil wir alleine sind,
spiel mit mir ein Spiel.
Vater Mutter Kind.

Dem Brüderlein schmerzt die Hand,
er dreht sich wieder an die Wand.
Der Bruder hilft mir dann und wann,
damit ich schlafen kann.

Spiel ein Spiel mit mir,
gib mir deine Hand und
spiel mit mir ein Spiel.
Spiel mit mir ein Spiel,
spiel mit mir,
weil wir alleine sind,
spiel mit mir ein Spiel.
Vater Mutter Kind.


© Rammstein



Hraj se mnou


Sdílíme pokoj a postel.
Bratříčku, pojď a buď tak milý,
bratříčku, pojď, dotkni se mě,
posuň se ke mě blíž.

Před postelí černá díra
a do ní spadne každá ovce.
Jsem už příliš starý a přeci je počítám,
protože nemohu spát.

Pod pupkem ve větvích,
už čeká bílý sen.
Bratříčku, pojď, drž se pevně
a setřes mi listí ze stromu.

Hraj se mnou hru,
dej mi svou ruku a
hraj se mnou hru.
Hraj se mnou hru,
hraj se mnou,
protože jsme sami,
hraj se mnou hru.
Otec Matka Dítě.

Bratříčka bolí ruka,
otáčí se zpět ke zdi.
Bratr mi tu a tam pomáhá,
abych mohl spát.

Hraj se mnou hru,
dej mi svou ruku a
hraj se mnou hru.
Hraj se mnou hru,
hraj se mnou,
protože jsme sami,
hraj se mnou hru.
Otec Matka Dítě.


© Der Meister



Klavier


Sie sagen zu mir,
schließ auf diese Tür.
die Neugier wird zum Schrei,
was wohl dahinter sei.
Hinter dieser Tür
steht ein Klavier.
Die Tasten sind staubig,
die Saiten sind verstimmt.
Hinter dieser Tür
sitzt sie am Klavier,
doch sie spielt nicht mehr,
ach das ist so lang her.

Dort am Klavier
lauschte ich ihr,
und wenn ihr Spiel begann,
hielt ich den Atem an.

Sie sagte zu mir
ich bleib immer bei dir,
doch es hatte nur den Schein,
sie spielte für mich allein.
Ich goss ihr Blut
ins Feuer meiner Wut.
Ich verschloss die Tür,
man fragte nach ihr.

Dort am Klavier
lauschte ich ihr,
und wenn ihr Spiel begann,
hielt ich den Atem an.
Dort am Klavier
stand ich bei ihr
es hatte den Schein,
sie spielte für mich allein.

Geöffnet ist die Tür,
ei wie sie schreien.
Ich höre die Mutter flehen,
der Vater schlägt auf mich ein.
Man löst sie vom Klavier
und niemand glaubt mir hier,
das ich todkrank
von Kummer und Gestank.

Dort am Klavier
lauschte ich ihr,
und wenn ihr Spiel begann,
hielt ich den Atem an.
Dort am Klavier
lauschte sie mir,
und als mein Spiel begann,
hielt sie den Atem an.


© Rammstein



Klavír


Říkají mi,
odemkni tyto dveře
Zvědavost se změní ve výkřik,
co tam vzadu asi může být.
Za těmi dveřmi
stojí klavír.
Klávesy jsou zaprášené,
struny jsou rozladěné.
Za těmi dveřmi
sedí ona u klavíru,
ale už na něj nehraje,
ach je to tak dávno.

Tam u klavíru
jsem ji poslouchal,
a když začala hrát,
zadržoval jsem dech.

Ona mi říkala
navždy zůstanu s tebou,
ale bylo to jen zdání,
že hraje jen pro mne samotného.
Vlil jsem její krev
do ohně mé zlosti.
Zamkl jsem dveře,
oni se po ní ptali.

Tam u klavíru
jsem ji poslouchal,
a když začala hrát,
zadržoval jsem dech.
Tam u klavíru
jsem u ní stál
a bylo jen zdání,
že hraje jen pro mne samotného.

Dveře jsou otevřené,
ó, jak křičí.
Slyším jak matka prosí,
otec mne bije.
Vzali ji pryč od klavíru
a nikdo mi tu nevěří,
že jsem smrtelně nemocný
z žalu a zápachu.

Tam u klavíru
jsem ji poslouchal,
a když začala hrát,
zadržoval jsem dech.
Tam u klavíru
mě poslouchala,
a když jsem začal hrát,
zadržovala dech.


© Der Meister



Alter Mann


Er wartet auf den Mittagswind,
die Welle kommt und legt sich matt.
Mit einem Fächer jeden Tag
der Alte macht das Wasser glatt.

Ich werf den Stein zu meinem Spaß,
das Wasser sich im Kreis bewegt.
Der Alte sieht mich traurig an
und hat es wieder glatt gefegt.

Im weißen Sand der alte Mann,
zitternd seine Pfeife raucht.
Nur das Wasser und ich wissen,
wozu er diesen Fächer braucht.

Die Ahnung schläft wie ein Vulkan,
zögernd hab ich dann gefragt,
den Kopf geneigt es schien er schläft,
hat er bevor er starb gesagt:

Das Wasser soll dein Spiegel sein,
erst wenn es glatt ist, wirst du sehen,
wieviel Märchen dir noch bleibt,
und um Erlösung wirst du flehen.

Den Fächer an den Leib gepresst,
im Todeskrampf erstarrt die Hand.
Die Finger mussten sie ihm brechen,
der Fächer bleibt zurueck im Sand.

Den Alten ruf ich jeden Tag,
er möchte mich doch hier erlösen.
Ich bleib zurück im Mittagswind
und in dem Fächer kann ich lesen.

Das Wasser soll dein Spiegel sein,
erst wenn es glatt ist, wirst du sehen,
wieviel Märchen dir noch bleibt,
und um Erlösung wirst du flehen.


© Rammstein



Starý muž


Čeká na polední vítr,
vlna přichází a unaveně si lehá.
Každý den tu stařec s vějířem
uhlazuje vodní hladinu.

Hodím kamenem z legrace,
hladina se pohybuje v kruzích.
Starý muž se na mě smutně podívá
a dál hladce "zametá" hladinu.

V bílém písku, starý muž,
chvějící se kouří svou dýmku.
Jen voda a já víme,
k čemu potřebuje ten vějíř.

Předtucha spí jako vulkán,
váhám, pak se ho ptám,
hlavu sklopenou jako by spal,
před tím než zemřel řekl:

Voda má být tvým zrcadlem,
teprve je-li hladká, uvidíš,
kolik výmyslů ti ještě zůstalo
a budeš prosit o vykoupení.

Vějíř se mu přitiskl k tělu,
ve smrtelné křeči tuhne ruka.
Musí mu (křeč) lámat prsty,
vějíř zůstává vzadu v písku.

Každý den volám starce,
chce mě vykoupit.
Zůstanu zpátky v poledním větru
a mohu číst ve vějíři.

Voda má být tvým zrcadlem,
teprve je-li hladká, uvidíš,
kolik výmyslů ti ještě zůstalo
a budeš prosit o vykoupení.


© Der Meister



Eifersucht


Bin ich schöner,
zerschneid mir das Gesicht.
Bin ich stärker,
brich feige mein Genick.
Bin ich klüger,
töte mich und iss mein Hirn.
Hab ich dein Weib,
töte mich und iss mich ganz auf,
dann iss mich ganz auf.

Bin ich ehrlicher,
beiß mir die Zunge ab.
Bin ich reicher,
dann nimm mir alles.
Bin ich mutiger,
töte mich und iss mein Herz.
Hab ich dein Weib,
töte mich und iss mich ganz auf,
dann iss mich ganz auf,
doch leck den Teller ab.

Es kocht die Eifersucht.

Hab ich so glatte Haut,
zieh sie in Streifen ab.
Hab ich die klaren Augen,
nimm mir das Licht.
Hab ich die reine Seele,
töte sie in Flammen.
Habe ich dein Weib dann,
töte mich und iss mich ganz auf,
dann iss mich ganz auf,
doch leck den Teller ab.

Es kocht die Eifersucht.


© Rammstein



Žárlivost


Jsem hezčí,
rozřízni mi obličej.
Jsem silnější,
zlom mi zbaběle vaz.
Jsem chytřejší,
zabij mě a sněz můj mozek.
Mám tvou ženu,
zabij mě a sněz mě úplně celého,
pak sněz mě úplně celého.

Jsem upřímnější,
ukousni mi jazyk.
Jsem bohatší,
pak mi všechno vezmi.
Jsem odvážnější,
zabij mě a sněz mé srdce.
Mám tvou ženu,
zabij mě a sněz mě úplně celého,
pak sněz mě úplně celého,
ale vylízej talíř.

To vaří žárlivost.

Mám tak hladkou kůži,
stáhni ji po proužcích.
Mám jasné oči,
vezmi mi světlo.
Mám čistou duši,
zabij ji v plamenech.
Mám tvou ženu,
zabij mě a sněz mě úplně celého,
pak sněz mě úplně celého,
ale vylízej talíř.

To vaří žárlivost.


© Der Meister



Küss mich (Fellfrosch)


Sie hält immer still,
weil sie gefingert werden will.
Bläht sich auf im dürren Gras,
das feuchte Äugelein wird nass.

Gefangen in der Finsternis,
sieht sie nie das Licht der Sonne.
Vor Geilheit zuckend fleht sie dann,
die Zunge in dem Manne an.

Küss mich.

Sie beißt sich in jeder Zunge fest,
weil sie sich gerne lecken lässt.
Doch weil es etwas bitter schmeckt,
wird sie selten nur geküsst.

Gefangen in der Finsternis,
sieht sie nie das Licht der Sonne.
Vor Geilheit zuckend fleht sie dann,
die Zunge in dem Manne an.

Küss mich.

Die Zunge kriecht jetzt aus dem Mund,
und schlägt ihr wild und in Extase,
mehrmals heftig ins Gesicht.
Sie blutet schrecklich aus der Nase.

Gefangen in der Finsternis,
sieht sie nie das Licht der Sonne.
Vor Geilheit zuckend fleht sie dann,
die Zunge in dem Manne an.

Küss mich
auf meine feuchten Lippen.
Küss mich,
auch wenn es bitter schmeckt,
küss mich.


© Rammstein

Polib mě


Vždy nehybně drží,
protože chce být vyprstěna.
Vzdouvá se v suché trávě,
vlhká očička zvlhnou.

Chycená v temnotě,
nikdy neviděla svit slunce.
Před oplzlostí ucukává, pak prosí,
jazyk v tom muži.

Polib mě.

Pevně se zakousne do každého jazyka,
protože se ráda nechá olizovat.
Ale protože to chutná hořce,
jen vzácně se líbá.

Chycená v temnotě,
nikdy neviděla svit slunce.
Před oplzlostí ucukává, pak prosí,
jazyk v tom muži.

Polib mě.

Jazyk teď vylézá z pusy
a udeří ji divoce, v extázi,
několikrát prudce do obličeje.
Hrozně krvácí z nosu.

Chycená v temnotě,
nikdy neviděla svit slunce.
Před oplzlostí ucukává, pak prosí,
jazyk v tom muži.

Polib mě
na mé vlhké rty.
Polib mě,
i když to chutná hořce,
polib mě.


© Der Meister


Copyright © Herzeleid & Talmer 2007-2017, Herzeleid.cz